Postní doba jako příprava na Velikonoce

Věděly jste, že se nacházíme téměř v polovině postní doby, která byla vždy jakousi přípravou na Velikonoce? A víte, jaký má význam, nebo že každá ze šesti neděl tohoto období má určitou symboliku? Dnešní, třetí neděle postní, je například známá jako Kýchavná. Více už se dozvíte v článku včetně receptu na jeden z tradičních pokrmů.

Velikonoce dnes mnoho lidí vnímá jen jako dny volna a koledu, jejich skutečný význam se pozvolna vytratil. Jedná se přitom o nejvýznamnější křesťanské svátky, ke kterým se pojí také velké množství tradic.

Velikonoce jsou svátky pohyblivé, slaví se vždy v neděli po prvním jarním úplňku a předchází jim čtyřicetidenní půst. Postní doba začíná Popeleční středou a měla lidem každoročně připomínat Kristovo utrpení. Každá ze šesti neděl tohoto období má své označení spojené s určitou symbolikou.

1. neděle postní

První postní neděle se nazývá černá, liščí či pučálka. Každé z těchto označení má své opodstatnění. Černá je odvozena od skutečnosti, že se ženy v tento den oblékaly do černých šatů. V některých oblastech nazývaly tuto neděli Liščí, neboť maminky v noci tajně pekly preclíky, které navlékly na vrbové proutky a zavěsily na stromy v zahradě. Dětem ráno řekly, že tudy běžela liška a nadělila jim je. Třetí označení, Pučálka, bylo odvozeno od tradičního pokrmu z naklíčeného hrachu.

2. neděle postní

Druhá postní neděle bývá označována jako Pražná. Své pojmenování získala podle dalšího tradičního postního pokrmu tzv. pražmy. Jedná se o upražená obilná zrna, ze kterých se také připravovala polévka „praženka“.

3. neděle postní

Třetí postní neděle je známá jako Kýchavná a opravdu své označení získala po kýchání. Traduje se, že kolikrát kdo kýchl o této neděli, tolik roků byl ještě živ.

4. neděle postní

Čtvrtá postní neděle neboli Družebná. Její název vychází pravděpodobně ze zvyku, kdy ženich chodíval s družbou do domu, kam se chystal na námluvy. Neděle je také někdy označována jako Středopostní (tvořila pomyslný střed půstu), nebo Růžová (Růžebná) podle barvy bohoslužebných rouch a také proto, že se v tento den světí v Římě zlatá růže.

5. neděle postní

Pátá postní neděle, zvaná též Smrtná, bývala dnem, kdy lidé vynášeli ze vsi slaměnou smrt (Mořenu, Mařenu, Morenu), symbol zimy. Šlo o figurínu oděnou do ženských šatů, kterou vhodili za vsí do vody. Zpět se pak vraceli se zeleným stromkem a chodívali s ním za hlasitého zpěvu od domu k domu.

6. neděle postní

Šestá postní neděle je rovněž známá jako Květná (Květnice, Beránková, Palmová). V tento den se slaví vjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali palmovými ratolestmi. Celá neděle se nese ve znamení svěcení kočiček (větviček jívy), popřípadě palmových listů, a žehnání beránků. Ale pozor, nemělo by se nic péct, neboť by se zapekl květ na stromech a nebyla by úroda ovoce.

Týden následující po Květné neděli nazýváme Pašijový (také svatý či velký). O tom ale zase někdy příště.

 

Původní článek